Na vlak jsme čekali v Křižanově, se kterým jsme jeli dvě hodiny. S Gábi jsem poslouchala Spotify a hrála jsem hry. Cesta rychle utekla a bylo to super. Když jsme vystoupili z vlaku, šli jsme čekat na autobus, protože jsme potřebovali dojet do Muzea stříbra.
Na místě jsme si dali svačinu a šli jsme si vyrazit stříbrný groš za 25 Kč. Pan průvodce nám pak povídal o stříbru. Vzali jsme si kápě, helmu a vyrazili jsme do dolů. Celé jsme je prošli, ale skoro na konci jsme se zastavili. Všichni museli zhasnout. Já jsem se bála a ještě k tomu na mě vybafl Vašek a byl tam velký černý pavouk. Vyšli jsme ven a pak jsme si konečně mohli koupit suvenýry. Koupila jsem si moc krásný kamínek.
Denisa Ondrová
Po Muzeu stříbra jsme šli do chrámu sv. Barbory. V chrámu to bylo krásné a mohutné. Mojí mamce by se to strašně líbilo, protože zpívá v kostele, a tam byly obrovské varhany.
Z chrámu sv. Barbory jsme jeli do Sedlec Kostnice. V kostnici se nesmělo fotit, ale bylo tam příjemně. (Myslím teplotu.) Ale ta představa, že za tím sklem jsou opravdové lidské kosti a že umřelo tolik lidí, je hrozná.
Václav Stejskal
Po kostnici jsme šli na točenou zmrzlinu. Když jsme ji snědli, viděli jsme, že tam je stánek s kopečkovou zmrzlinou a všichni tam šli. Mně to nemohlo uniknout. Mňam, mňam! Bohužel začalo pršet, tak jsme navštívili další kostel, kde jsme za 15 korun zapálili svíčku. Hned jak přestalo trochu pršet, tak jsme šli na nádraží. Chvilku jsme čekali a už byl tady vlak. Pá pá Kutná Horo!
Gabriela Havránková
